128 Grunt Ondry Zámečníka

f 433a

Letha Páně 1593 podle zápisu knih starých sirotčích červených v listu v listu 126 nadepsaný Ondra ujal podsedek svuoj z jedním achtelem vinohradu v Teplé hoře a z jinejmi věcmi, jakž týž zápis ut s[upr]a to v sobě šířeji obsahuje, s Margetou manželkou svou po nebožt[íku] Ondrovi Gunšnerovi zůstalý za summu 120 R.
Na to jest dílu Markéty manželky svej srazil 56 R 7 ½ gr.
Letha [15]93 položil na to 5 R a letha 1594 zadržel 5 R.
A tak mimo sražení dílu ženy svej, též položenými 5 R i s těmi zadrželými též 5 R zůstává ještě dopláceti 58 R
22 ½ gr.
Z toho náleží předních peněz sirot[kům] n[ebožtíka] Martina Michny 24 R 20 gr.
Item sirot[kům] n[ebožtíka] Ondry Kanšera zámečníka náleží 46 R 7 ½ gr.
Tu summu platiti má počna od letha [15]95 při Vánocích rok po roku po 5 R.
Rukojmě za placení a opravu gruntu Tobiáš Ďulička, Kašpar Bednář, Václav Vokáč a Jíra Ječmének S.R.S.A.N.
f 433b
Letha [15]94 položil Ondra Zámečník za grunth svůj peněz purgkrechtních 5 R.
Letha [15]95 položil Ondra Zámečník za grutnh svůj peněz purgkrechtních 5 R.
Letha [15]96 položil Ondra Zámečník za grunt peněz purgkrecht[ních] 5 R.
Leta [15]97 položil Ondra Zámečník za grunth svůj peněz purgkrecht[ních] 5 R.
Téhož letha [15]97 v pátek před nedělí Smrtedlnou Jakub Nedolevků předstoupil j[es]t před ouřad předměstský z Ondrou Zámečníkem oznamujíce Ondra Zámečník, že má smlouvu dokonalú s Jakubem Nedolevkovým, aby skrze jeho podsedek měl nyní i na časy budoucí svobodu jezditi i potomci jeho. A ten každý, kdo by na gruntě Ondry Zámečníka byl, beze vší nesnázi i toho každého člověka, kdo by na podsedku Jakuba Nedolevka byl. Stalo se za fojta Jana Drabíka.
Leta 1598 položil Ondra Zámečník za grunt svůj ročních peněz 5 R. Actum za předního konšela Jana Drabíka.
Leta [15]99 za předního konšela Petra Kostického položila Maruše Zámečnice na místě n[ebožtíka] Ondry Zámečníka za grunt svůj na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara zámečníka 5 R.
Letha 1600 za předního konšela Tobiáše Náhlého položila Maruše Zámečnice na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara za grunt 5 R.
Letha 1601 za předního konšela Pavla Macháčkového položila Maruše Zámečnice za grunt na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara 7 R.

f 434a
Letha 1602 za předního konšela Daniele Mazánkového položila Maruše Zámečnice za grunt na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara 3 R.
Letha 1603 za předního konšela Thobiáše Strejčkového položila Maruše Zámečnice za grunt na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara zámečníka 5 R.
Letha 1604 za předního konšela Martina Kašuby položila Maruše Zámečnice za g[runt] na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara zámečníka 5 R.
Letha 1606 za předního konšela Pavla Macháčkového puštěno od pana ouředníka, aby Maruše Zámečnice podsedek požár ut s[upr]a toliko po 3 R doplácela.
Letha 1609 za předního konšela Pavla Macháčkového položila Maruše Zámečnice za grunt na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara 3 R.
Více položila za rok 1608 zaasedělých 3 R.
Letha 1610 za předního konšela Jana Pernikáře položila Maruše Zámečnice za g[runt] na s[irotky] n[ebožtíka] Ondry Jančara 3 R.
A tak má docela zouplna zaplacený a žádnému nic za týž grunt nic povinna není.

Letha 1649 za purgkmistra Jana Sušického a spoluradních jeho po zemřetí Jakuba Zámečníka, pastorka neb[ožtíka] Ondřeje Zámečníkového, pojavši sobě Jakub Paška Annu pozůstalú vdovu za manželku, majíc on ten grunth ut supra zouplna zaplacený, takový se témuž Jakubovi Paškovi připisuje za zaplacený a žádnému v ničem nezávadný.
Rukojmě za opravu gruntu i povinnosti všelijaké J.M. Páně i obecní Martin Zámečník a Matěj Gejda S.R.S.a N.R.

Letha Páně 1683 dne 4. Martii za purgkmistra p[ana] Martina Frantzeka a spoluradních jeho Tomáš Paška proukážíc vejpisem testamentem neboštíka otce Jakuba Pašky, kterak jemu Tomášovi nadepsaný grunt odporučen jest, při čemž stoje Michal Jamný švagr přiznal se jest, že on na místě manželky své i švagrovej svojí na tomž gruntě žádné spravedlnosti míti nepozůstavují. A tak Tomáš Paška bude míti svůj grunt zcela a zouplna zaplacený. Stalo se dne a letha ut supra.
f 434b
Letha Páně 1701 dne 4. Martii za purgmistra p[ana] Jiříka Peldřimovského a spoluradních jeho Tomáš Paška majíce gr[unt] ut supra zcela a zouplna zaplacený, který tak po otci svém Jakubovi zdědil, předstoupíc před právo purgmistrovské šetrně přednesl, že jest tenž gr[unt] ut supra, poněvadž pro sešlost věku svého dálejíc jej držeti a povinnosti zbejvati nemohl, z svej dobrovolnej vůle a lásky otcovskej pustil Janovi synu svému, kterémuž se v tej summě, jak nahoře zápis ukazuje, připisuje, totiž ve 120 zlm. Však s tou contiti jemu jej pouští, aby Matějovi bratru svému polovici, totiž 60 zlm,

zplácel, otce pak svého aby v lásce synovské do smrti jeho při sobě měl a místa i příležitosti k řemeslu jemu spříval.
Rukoj[mě] za opravu gr[untu] a povinnosti i za to, že otce svého do smrti jeho při sobě chce jmíti, p[an] Matys Navrátil a Václ[av] Hořejší SRSVN.
f 435a
Letha Páně 1705 dne 31. Aug[usti] za purgmistra pana Johannesa Bíteského a spoluradních téhož letha jakož jest Jan Paška 60 zlm Matějovi bratru svému dle zápise nahoře učiněného spláceti povinen byl, takových 60 zlm nadepsaný Matěj z lásky bratrskej jemu Janovi odpustil a daroval na ten spůsob, aby on zas do náčení kovářského nic neměl. A tak se jemu těch 60 zlm za zaplacené zde vypisují a podle toho svůj grunt zcela a zouplna zaplacený míti bude a má. Stalo se dne a leta ut s[upra].
Solutum.

Letha Páně 1706 dne 2. Aprilis za purgmistra p[ana] Johannesa Bíteského a spoluradních téhož letha Jan Paška maje sobě ten grunt ut s[upra] od neboštíka otce svého náležitě odevzdaný a zouplna zaplacený, jakž zápis nahoře ukazuje, takový jsouc od nepřátel rebel[antských] Uhrů leta 1704 spálený a na ruinu uvedený a nemajíc možnosti, kterak jej dálejíc držeti a staviti,
f 435b
z drobrovolnej vůle svej s consensem bratra svého Matěje i jiných přátel prodal jej urozenému p[anu] Rudolfu Frankymu za hotových padesáte rejn[ských] a 30 kr, 50 zlr 30 kr, kterúžto on náležitě složil a zaplatil. A tak nadepsaný Jan Paška na tom domě ani na p[anu] Rudolfovi Frankymu nic více co pohledávati míti nebude ani přátelé jeho. Odevzdán jest jemu za volný a svobodný a zouplna zaplacený.
Rukojmě za zvelebení gr[untu] a povinnosti přináležející císař[ské], panské i městské p[an] Šebestian Jarolím a Jiřík Tengler SRSVN leta a dne ut s[upra].

Letha Páně 1706 dne 17. Julii za purgmistra p[ana] Jana Bíteského a spoluradních jeho nastoupíc právně Jan Paška, držitel gr[untu] ut s[upra], na Jakuba Ondrouška, souseda svého, skrz tou komůrku, kterú on z domem od n[eboštíka] Tomáše Svobody koupil, že by v jeho gruntě od neb[ožtíka] Tomáše Svobody zastavená býti měla. Pročež podle přátelského domluvení nadepsaný Jan Paška tož místo, co ta komůrka v sobě obsahuje a jak od rohu stěny soumezí mimo studně
f 435b
vymezené ukazuje, za 3 zlr 30 kr na věčnost odprodal. A tak Jan Paška nic více skrz to na žádném praetendirovati míti nebude, než tole, jak soumezí učiněné od rohu stěny mimo studně ukazuje, toho užívati bude. Stalo se u přítomnosti obúch stran dne a leta ut s[upra].

NB. Tento společní zápis patří ke gruntu pod počet Nro.126, zde jest per errore psáno.

Letha Páně 1717 dne 25. Januarii za purgmistra p[ana] Matyse Anderl a spoluradních toho času ur[ozený] pan Rudolf Franky předstoupil před právo purgmistrovské přednášejíce, kterak on na gruntě ut supra již deleji bydleti oumyslu nemá, nýbrž že jej dobrovolně a z dobrého rozmyslu prodal Jiříkovi Matějíčkovi, příchozímu z Hradišťa, za zaplacený a jak jej sám vyplacený měl, za hotových padesáte rýnských. Dle kteréhožto skutečně a dobrovolně zavřeného kupu týž Jiřík Matějíček s šetrností jest žádal, pokudž by mohl zde do měšťanství připouštěn a týž grunt dle obyčeje purgkrechtního jemu odevzdán bejti. Na kteroužtu jeho slušnú žádost po spatření od něho proukázaného jak rodního, tak výhostního listu, tak se činí a týž grunt ut supra se jemu připisuje v tychž 50 zlr za volný, svobodný, docela zaplacený a žádnému v ničemž nezávadný, jakož taky bez všelikých reštů
f 436b
až do roku 1716 inclusive. Jestliž by pak jaké na gruntě tom zasezelé rešta buďto contrib[uční], panské aneb obecní až do nového roku 1717 se vynašly, ty vše pan Rudolf Franky k zaplacení na sebe bere a splatiti povinen bude, nahoře psaný kupec pak teprv od Nového roku 1717 povinnosti přicházející zbejvati má. Připsán a odevzdán jemu dle obyčeje purgkrechtního za vlastní.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti pan Philiph Černý a p[an] Ventzl Korotin S.R.S.V.a N. Stalo se d[ne] a letha ut supra u přítomnosti obúch stran.

Letha Páně 1724 dne 26. April[is] za poručeného purgmistra p[ana] Jakuba Hrdličky, za purgmistrovství pak p[ana] Philipa Černého jsouce na gruntě ut supra držitel Jiřík Matějíček, takový nadělajíc mnohé dluhy opustil a z něho pryč odešel, aniž se vícej na něj nenavrátil. Až potom týž grunt spolu s jinými v roku 1718 skrz ten veřejný nešťasný oheň k vypálení a k zruinyrování přišel, takže ani žádný jej koupiti (na vypsaný prodej a přibitú na něj
f 436b
cedulku) koupec se nenacházel, contribuční však na něm a jiné povinnosti hned od roku 1717 zasezené byly a dálej vždy růstly, pročež ohlásíce se na něj Jiřík Najman a aby mu k vystavení prodán byl, za to uctivě žádajíce. Aby na škodu města contributzi na tom domě se netratila, nýbrž obec zvelebena byla, prodali jej jmenovanému Jiříkovi Najmonovi tak pustý a holé, dílem rozvalené zdi za ten rest contribučenský, který na něm od roku 1717 zasedělý byl 3 zlr 39 kr a za 1718
4 zlr 32 kr a na služebníky za 1717 a [17]18 1 zlr 24 kr, spolu za 9 zlr 35 kr. Kterýžto se jemu nyní připisuje a

odevzdává s polhocením od dávání rozličných povinností až do Nového roku příštího 1725 letha, za 1726 pak juž jak císařské, tak jiné povinnosti zbejvati bude. Odevzdán jest jemu za vlastní.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti p[an] Šimon Svoboda a p[an] Andris Weiner S.R.S.V.a N.
f 437b
Leta Páně 1730 dne 26. Junii za purgmistra p[ana] Antonína Duraye a spoluradních toho času předstoupil na rathauz Jiřík Najman s Joannesem Sosnovským přednášejíce, že jest z svej dobrovolnej vůle prodal grunt ut supra jemu Joannesovi Sosnovskému za hotových sedmdesáte tři rýnské, přitom taky podle toho Joannes Sosnovský žádost složil, aby mohl do spoluměšťanství přijatý a ten grunt jemu do knih purgrechtních připsaný bejti. Pročež když prodej a kup ten od obojí strany vysvědčen jest a takové 73 zlr Joannes Sosnovský na hotově složil, pak Jiřík Najman je náležitě k rukám přijal, grunt ten se připisuje častěj psanému Joannesovi Sosnovskému za vlastní a docela dědičně zaplacený, i s tím průjezdem, který grunt tento za gruntem Martina Formánka Nro 129 vedle gruntu Jiříka Vavříka Nro 130 užívati právo a svobodu od starodávna má, v mezách těch, jak nyní ohraděný jest, totiž na dvě sahy a čtyri střevíce šíři od gruntu Jiříka Vavříka ke dvoru Martina Formánka
f 438a
počítajíce, kterýžto průjezd však hraditi za týmž dvorem Martina Formánka Joannes Sosnovský hraditi má, contributzi a jiné všelijaké daně á 1ním Julii běžícího 1730 roku, id est půlročně kupec platiti začne, poněvadž do toho času prodavač všechno splatiti má.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti p[an] Václ[av] Košvic a p[an] Gottfrid Mayer S.R.S.V.a N. Stalo se u přítomnosti obúch stran.

Letha Páně 1735 dne 4. Maii za purgmistra p[ana] Václava Košvica a spoluradních toho času nechtíce držitel gruntu ut supra Jan Sosnovský gruntu toho délejíc držeti, takový z svej dobrovolnej vůle prodal Kryštofovi Schirenstein, kuchaři příchozímu z Čech, za hotových šedesáte rýnských. Pročež se jemu tenž grunt připisuje a odevzdává ze vším tím právem a v mezech svých, jak jej Jan Sosnovský užíval a užívati mohl, za vlastní a zaplacený podle řádu purgrechtního bez všelikých reštů až do 30. Junii 1735 zasedělých. Stalo se u přítomnosti obúch stran dne a leta ut supra.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti p[an] Jiří Horný a p[an] Joannes Kořínek S.R.S.V.a N.

f 438b
Přípis domu Jozefa Jiskry

Leta Páně 1760 dne 21ho Februa[rii] za purkmistra p[ana] Godefrida Mayera a spoluradních toho času předstoupila před počestný ouřad Anna provdaná Horná i ze svým manželem Janem Horným a tou sou přednesli, že ten předstojící dům ut supra z Jozefem Jiskrú jeho domem prohandlovali, kdešto Jozef Jiskra na svůj dům jim třiceti šest rýnsk[ých] přidal. Pročeš [se] nadepsaný grunt ze svým od starodávna majícícm právem se Jozefovi Jiskrovi za jeho vlastní a dědičný připisuje a odevzdává.
Rukojmí za opravu gruntu a placení jak král[ovských], tak vrcnostenských i městských povinností p[an] Jozef Vychodil a p[an[ Ignatz Košvitz. Stalo se u přítomnosti obojí stran dne a roku ut supra.

Přípis domu Jana Stálý

Leta Páně 1762 dne 10ho Feb[ruarii] za purgmistra p[ana] Johanesa Bartlsmana a spoluradních toho času majíce Jozef Jiskra grund ut supra právně sobě připsaný, takový ze svej dobrovolnej vůle Janovi Stálý za summu 190 zlr odprodal, a to sice na ten spůsob, aby Jozef
f 439a
Jiskra ještě až do Velikonoci na tom domě zůstal, i taky šenk až do Velikonoci užíval, kupec ale od dnešního dňa povinnosti tak panský, jak contribučenský platiti se zavazuje. Pročež se nadjmenovaný dům Janovi Stálý za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Svědkové za opravu gruntu a placení jak král[ovských], tak městských i vrchnostenských povinností p[an] Jozef Svoboda a p[an] Jozef Stanislav. Stalo se u přítomnosti oboje stran dne a roku ut supra.

[Poznámka tužkou:]
[1]789 No 380 Jan Stálý
vedle Václ[ava] Kořenka a Kláry Repelustky
Mart[in] Vyskočil