Hledat v knihách:

Vyhledávání je přístupné pouze přihlášeným uživatelům.

Knihy

8 Grunth Václava Žamberskýho

f 74a

Letha Páně 1581 podle zápisu knih starých bílých sirotčích v listu 343 Václav vejš psaný ujal podsedek svuoj v 110 R.
Na kderýž jest do letha [15]94 vyplnil 87 R a ještě od letha [15]95 při Vánocích dopláceti zůstává Lukášovi, s[irotku] n[ebožtíka] Martina Berana puškovaného, po 5 R summy 23 R.
Letha 1595 položil Václav Žamberský za grunth peněz purgkrechtních 5 R.
Letha [15]96 položil Václav Žamberský za grunth svůj 5 R.
Letha [15]95 Václav Žamberský ten na gruntě svém prodal Holomkovi Židu 100 R, za kteréž jemu Holomek Žid dal peněz hotových 40 R. A tak Václav Žamberský témuž Židu takovejch peněz vypláceti má od letha [15]96 po 7 R.
Letha [15]96 položil Žamberský za grunth Holomkovi Židu
7 R.
Rukojmě za placení témuž Židu Jakub Kolář, Martin Bolffů, David Labr S.R.S.N.

Leta [15]97 položil Václav Žamberský 5 R.
Leta 1598 položil Václav Žamberský za grunt svůj s[irotkům] n[ebožtíka] Martina Barana 5 R. Actum za předního konšela Jana Drabíka.
Leta [15]99 za předního konšela Petra Kostického položil Václav Žamberský za grunt na s[irotky] n[ebožtíka] Martina Berana ostat[ní] 3 R.
f 74b
Leta [15]99 za předního konšela Petra Kostického položil Václav Žamberský Holomkové Židovce 7 R.
Letha 1600 za předního konšela Tobiáše Náhlého položil Vclav Žamberský 7 R.
Ty přijali nápadníci Holomka Žida.
Letha 1601 za předního konšela Pavla Macháčkového položil Václav Žamberský nápadníkům Holomka Žida 4 R.
Letha 1604 za předního konšela Martina Kašuby položil Václav Žamberský dvojích peněz nápadníkům Holomkovým 14 R.

Letha 1605 za předního konšela Martina Kašuby Václav Žamberský prodal podsedek svrchu psaný Pavlovi, synu Matěje Tučka za summu 100 R. Závdanku jemu dal 16 R, ostatek platiti má od letha 1605 po 7 R. Odevzdán za volný a svobodný.
Rukojmě Pavel Malhotský, Jan Bílků, Jakub Holbacký, Daniel Boček, Zachariáš Macháčků S.R.S.N.
Na tom podsedku náleží předních peněz nápadníkům Holomkovým summy 68 R, placením po 7 R.
Václavovi Žamberskýmu posledních peněz 17 R.

Letha 1606 za předního konšela Pavla Macháčkového Pavel Tučkův prodal podsedek požár ut s[upr]a Václavovi Beranovi za summu 68 R bez závdanku a což na něm Pavel zaplaceného měl, to škoduje i nápadníci Holomkovi 8 R, platiti má při každých Vánocích 60 R po 4 R. Odevzdán za volný a svobodný.
Rukojmě Thomášek Tesař a Jiřík Švehla tesař S.R.S:A N.
Letha 1608 za předního konšela Jana Pernikáře položil Václav Beran za grunt nápadníkům Holomkovým 4 R.
Letha 1609 za předního konšela Pavla Macháčkového položil Václav Beran za grunt nápadníkům Holomkovým 4 R.
Letha 1610 za předního konšela Jana Pernikáře položil Václav Beran za grunt nápadníkům Holomkovým 4 R.
f 75a
Letha 1612 za předního konšela Jana Pernikáře položil Václav Beran za gr[unt] nápadníkům Holomkovým 4 R.
Letha 1613 za předního konšela ut s[upr]a položil Václav Beran za gr[unt] nápadníkům Holomkovým 4 R.
Letha 1614 za předního konšela ut s[upr]a položil Václav Beran za g[runt] nápadníkům Holomkovým 4 R.
Letha 1615 za předního konšela Jana Tomášového Vácslav Beran položil za grunth nápadníkům Holomkovým 4 R.
Leta Páně 1616 za předního konšela Jana Pernikáře Václav Beran položil za grunt nápadníkům Holomkovým 4 R.
Leta Páně 1618 za předního konšela Jana Pernikáře Václav Beran položil za 2 leta nápadníkům Holomkovým 8 R.
Ty přijal David strejc Holomkův Žid.

Pustý

Letha 1633 za purgmistra Šimona Tesařového Jiřík Beran dostanouce po Vác[lavovi] Beranovi otci svém grunthu ut s[upr]a, poněvadž jemu až posavad v rejstřích těchto purg[rechtních] připsán nebyl a rukojmové při předešlé odevzdávce poznamenaní zemřeli, na poručení p[ana] ouředníka stráž[nického] takový grunth tuto se jemu připisuje a za volný a svobodný odevzdává.
Rukojmě za doplácení téhož gr[untu] a odbejvání povinností panských i obecních Vácslav Večeře a Jan Chovánek starý S.R.S.a N.
Pusté

Letha Páně 1695 dne 19. Januarii za purg[mistra] p[ana] Jiříka Peldřimovského a spoluradních jeho aby obec města Stráž[nice] se nestenčovala, nýbrž rozhojňovala a tudy aby povinnosti c[ísařské], panské i obecní nehynuly, puštěn jest
f 75b
ten grunt ut sup[ra] od ouřadu m[ěsta[ Stráž[nice] k stavení Janovi Orlovi za summu 60 zlm bez závdanku, poněvadž všechen na ruinu přišel a holé toliko místo zůstalo, k placení každoročně při posutcích po 2 zlm k obci města Stráž[nice].

Odevzdán jemu a připsán za volný a svobodný.
Rukojmě za stavení a zbývání povinností náležitých p[an] Jan Najmon a p[an] Václav Škoda SRSVN letha a dne ut s[upra].

Leta Páně 1729 dne 27. Septemb[ris] za purgmistra pana Jakuba Hrdličky a spoluradních toho času odejdouc držitel gruntu ut supra Jan Orel v milostivém roce 1725 na pout do Říma, z takovej pouti více se nenavrátíce, když jináče za to se nedrželo, než že na tej cestě zemřel a více se nenavrátí, pozůstalá po něm manželka nemohouc na gruntě tom povinnosti zbejvati, zadala jej zeťovi svému Jiříkovi Malečíkovi, však aby i ona v domě tom do smrti obydlí své měla. Kterýžto zeť její Jiří Malečík nedadúc sobě gruntu toho připsati, také zemřel, pročež pozů-
f 76a
stalá po něm vdova Marina, cera Orlova, prodala jej z svej dobrovolnej vůle Jozefovi Vávrovi za summu 31 zlr 30 kr, na kterúžto smlúvu jí ihned 21 zlr 30 kr hotových peněz odvésti má a ostatek společně dobrovolně se domluvili, aby ji za tych 10 zlr ostatních světničku na dvoře vystavěl, v kterej by ona Marina spolu i ze svou matkú vdovú Orlovú až do smrti jednoho i druhého obydlí volné a svobodné bez všelikých ouplatků míti mohla. Kdyby ale ona Marina se zase buďto na krátce neb na dlúze provdala, tehdy kupec takových 10 zlr jí Marině ouplně vydati, ona pak z domu toho vystěhovati se má, matka však vdova Orlová přece podle libosti její až do svej smrti tam volné obydlí užívati mocti bude, po smrti pak její neb i druhej, kdyby se nevdala, světnička ta kupcovi připadnúti má. A poněvadž na tej smlúvě obě strany dobrovolně přestaly, podle toho připisuje a odevzdává se tenž grunt Jozefovi Vávrovi za vlastní, bez všelikých reštů až do dne zápise tohoto, v summě verunkovej 60 zlm, kteréžto bude povinen platiti obci městskej při posudcích ročně po 2 zlm. Odevzdán jest jemu za volný.
Rukojmě za opravu gruntu a placení po-
f 76b
vinnosti Matěj Kořenek a Ondra Kaštan.
Item porovnali se, že ona prodavačka Marina, dokud tam bude, pár krav a pár sviní sobě chovati mocti bude v chlévě tom, kde hospodář Jozef Vávra svůj dobytek míti bude, s.v. hnůj ale od těch jejích krav k užitku jejímu Marině připadnúti má. Stalo se u přítomnosti obúch stran d[ne] a leta ut supra.

Leta Páně 1730 dne 17. Martii za purgmistra p[ana] Antonína Duraye a spoluradních toho času předstoupili na dům radní Jozef Vávra, kupec gruntu ut supra, a Marina vdova Malečíčka s matkú svú, vdovú Orlovú, jakožto prodavačka, přednášejíce kupec, že těch vejminek, v které se v zápisu ut supra zavázal za příčinú prodavačky v domě chování, státi nemůže, nýbrž raděj z domu a kupu toho upustiti chce. Na čemž i taky

prodavačka svolila a peníze zaň přijaté jemu vrátiti se uvolila, jakož taky i za outraty, co již tam kupec na stavení vynaložil, též od zápisu vše-
f 77a
chno spolu na 8 zlr a navrácení 5/4 m[ěřic] rži, která se do humna vysela, spolu smluvili, které taky prodavačka jemu bonificirovati na sebe vzala. A tak ten kup docela zrušili a nyní za zrušený se v knihách těchto zapisuje u přítomnosti a dobrovolnej vůle obúch stran.

Přípis domu Matěja Svobody

Leta Páně 1759 dne 22ho Augusti za purgmistra p[ana] Gottfrida Mayera a spoluradních téhož času předstoupila vdova Rozina Svobodová před počestný ouřad purgmistrovský a tou přednesla, kterak ona ten mající grunt ut supra pro její nemožnost dálej držeti nemůže, nýbrž takový ze svej dobrej vůle svému synovi Matějovi Svobodovi ve sto rýnsk[ých] popúští. Který zavázán bude tou vd[ovu] Rozinu Svobodovú, jakožto svou vlastní matku, do smrti její u sebe míti, ju živiti a kdyby zemříti mněla, na své outraty pochovati, jakož taky těm druhým dětom, a sice těm dvúm synom, co jsou na vojně, Matúšovi a Janovi Svobodovi, každému po desíti rýnsk[ých], pak Jurovi Svobodovi šestnáste rýnsk[ých] a těm sirotkom po Václavovi Svobodovi
f 77b
taky deset rýnsk[ých], a sice až po smrti matky vd[ovy] Roziny Svobodovej vyplatit. Kdyby ale Matěj Svoboda se spíšej než ona vd[ova] Rozina Svobodová zemříti mněl a jeho žena tou často jmenovanú vd[ovu] Rozinu Svobodovú u sebe měti a do smrti živiti nechtěla, tak žena Matěje Svobody zavázána bude matce Rozině Svobodovej deset rýnsk[ých] složiti a kdyby ti dva synové na vojně se nenavrátili mněli, těch jim vykázaných
20 zlr zase matce Rozině Svobodovej a žádnému jinýmu připadnúti mají. Pročeš tento grunt z opsanýma clausulama se Matějovi Svobodovi za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Rukojmí za opravu gruntu a placení povinností jak král[ovských], tak vrchnostenských i městských p[an] Pavel Svoboda a p[an] Jozef Vychodil. Stalo se u přítomnosti obojí stran a svědka jejího Jana Spěváka dne a roku ut sura.

Přípis France Jury

Leta Páně 1777 dne 10. měsíce března za purgmistra pana Antonína Košvic a spoluradních jeho toho času jakož po neboštíkovi Matějovi Svobodovi, který dne 16. Martii 1771 ab intes-

f 78a
tato zemřel, pozůstalost zapsána a po odražení passivorum na podíly mezi po něm pozůstalé dědice rozvržena byla, dle kteréhožto rozvržení dle vyhotoveného inventáře vdově Anně Svobodce 52 zlr 6 kr ¾ den, synovi Jozefovi 52 zlr 6 kr ¾ den, Francovi 52 zlr 6 kr ¾ den, dceře Anně tolikéž 52 zlr 6 kr
¾ den čistého dědictví připadlo. Poněvadž ale táž pozůstalost věčím dílem v domě, který ve dvouch sto rýnských vyšacován byl, záležela, z ohledu toho aby ten dům skrze nějaké neštěstí v skázu nepřišel a následovně sirotci nijakého skrácení netrpěli, dům ten po tomž Matějovi Svobodovi pozůstalej vdově Anně, jenž ona za ostatní podíly státi musela, z ostatní všechnú pozůstalostí se přinechal. Když pak i ona nyní jej delej držeti a opravovati nemohla, nedajíce sobě jej připsat, dům ten zeťovi svému Francovi Jury v ceně 200 zlm za jeho vlastní jest popustila s tím doložením, aby on zeť její časem svým při dospělosti sirotkův jednomu každému podíl jeho, tak jak vejš poznamenáno, na hotově vyplatil. Co se ale podílu vdovy Anny dotýče, ten ona zeťovi svému až do smrti svej k užívání zanechává, naprotiv tomu ale v domě tom své svobodné bydlení buď s ním společně, anebo kdyby se vsnésti nemohli v světnice na dvoře, kterú on zeť její Franc Jury vystavěti nákladem svým povinen býti má, sobě vyjímá, jakož taky plac pro 1 krávu a 1 ušípané. Kdyby ale se z toho světa ona vdova Svobodka pominula, tehdy povinen bude zeť její Franc Jury ten podíl, tam kam jej odporučí, bez odtahu vyplatit. K tomu všemu když tehdy jmenovaný zeť její přivoli, týž grunt se jemu spolu i s těma na něm pozůstávajícíma verunkovýma penězi p[e]r 60 zl mor[avských] k splacení po 2 zlm ročně k obci městskej přináležejícíma za vlastní, volný a dědičný dle řádu purgrechtního připisuje a odevzdává.
Rukojmě za opravu gruntu, pak placení král[ovských], vrchnost[enských] i městských povinností p[an] Ignác Košvic a p[an] Jozef Stanislav S.R.S.V.a N.
f 78b
Laut in libro transactionum einverleibten geristlichen Vergleichs wurde auf dieses Haus dem Herrschaft Strassnitzer Waisenamte das Pfandrecht erhielt.
Sig[num] Strassnitz den 10ten Januer [1]796.

Ignatz Prat,
Stadtkanzelist