Hledat v knihách:

Vyhledávání je přístupné pouze přihlášeným uživatelům.

Knihy

80 Grunth Jana Fabera hrnčíře

f 791a

Letha Páně 1593 podle zápisu knih starých purgkrechtních červených v listu 81 nadepsaný Jan koupil jest podsedek svůj od Jana Cihláře za summu 54 R.
Na to jest závdanku a peněz purgkrechtních do letha [15]93 vyplnil 12 R a tak ostatek, totiž 42 R, pokládati má od letha [15]94 při Vánocích po 4 R.
Ty náleží nadepsanému Janovi Cihláři.
Rukojmě Jakub Kolář a Jan Krmelínský R.S.A.N.

Letha [15]94 položil Jan vejš psaný peněz purgkrechtních za grunth svůj Janovi Cihláři 4 R.
Letha [15]95 položil Jan Faber peněz purgkrechtních za grunth Janovi Cihláři 4 R.
Letha [15]96 položil Jan Faber za grunth Janovi Cihláři peněz purgkrechtních 4 R.
Letha [15]97 položil Jan Faber za grunth Janovi Cihláři
4 R.
Leta 1598 položil Jan Faber za grunt svůj Janovi Cihláři ut s[upr]a 4 R. Actum za předního konšela Jana Drabíka.
Leta [15]99 za předního konšela Petra Kostického položil Jan Faber za grunt svůj Janovi Cihláři 4 R.
Letha 1600 za předního konšela Tobiáše Náhlého položil Jan Faber za grunt Janovi Cihláři 4 R.
f 791b
Letha 1601 za předního konšela Pavla Macháčkového položil Jan Faber za grunt Janovi Cihláři 4 R.
Letha 1602 za předního konšela Daniele Mazánkového položil Jan Faber za grunt 4 R.
Ty přijala Kateřina Cihlářka a dluhy nimi zaplatila.
Letha 1603 za předního konšela Thobiáše Strejčkového položil Jan Faber za g[runt] na s[irotky] n[ebožtíka] Jana Cihláře 3 R.
Letha 1604 za předního konšela Martina Kašuby položil Jan Faber za g[runt] na s[irotky] n[ebožtíka] Jana Cihláře 2 R.

Letha 1609 za předního konšela Pavla Macháčkového Jan Faber pustil požár Janovi Závadovi a což na něm 51 R zaplaceného měl, ty jest jemu Jan Faber pustil, toliko aby doplatil Janovi Trpilkovi do Radějova, nápad[níku] neb[ožtka] Jana Cihláře
3 R, placením od letha 1610 po 1 R. Odevzdán za volné a svobodné.
Rukojmě Tomáš Služíbka a Jan Faber, Martin Petrovský S.R.N.

Letha 1610 za předního konšela Jana Pernikáře Jan Závada prodal týž podsedek svůj Petrovi Staříckému na ten spůsob, cožkoli zaplaceného měl, to jemu pustil, toliko aby doplatil ještě 6 R, placením od letha 1610 po 1 R. Odevzdán za volný a svobodný.

Rukojmě Jiřík Šermíř, Mikuláš Hlucský S.R.S.a N.
Téhož letha a za předního konšela ut sup[ra] položil Petr Stařínský za g[runt] Janovi Trpilkovi 1 R.
A skoupil od Jana Trpilky z Radějova, což jemu nápadu náleželo 3 R. A tak on tu nic jmíti nebude.
Anna, vdova po n[ebožtíku] Petrovi Staříckým, podle rozdílu statku podsedek na díl svůj ujala a má za něj doplatiti ještě
2 R. Odevzdán jí za volný a svobodný. Act[um] za předního konšela Simeona Vítkového letha 1611.
Letha 1612 za předního konšela Jana Pernikáře položila Anna, vdova po n[ebožtíku] Petrovi Staříckým, za gr[unt] Janovi Trpilkovi 2 R.
A tak má ten grunt zaplacenej.
f 792a
Letha 1619 za předního konšela Jana Pernikáře Jakub Pospíšil prodal podsedek svůj, kterýž měl po manželce své zaplacený, Ondrovi Nevšovskému za summu 30 R. Závdanku dal jemu při odevzdávce 4 R, platiti má ročně při posudcích po
2 R. Odevzdán za volný a svobodný.
Rukojmě za placení, stavení, opravu gruntu, povinnosti panské i obecní Václav Kaláb a Mikuláš Hlucký SRSN.

Pustý

Leta Páně 1740 dne 4. Novembris za purgmistra p[ana] Hendrich Bartelsman a spoluradních tyto časy jsouce grundt ut supra od mnoha let pustý, takový z místa vystavil Jakub Gajda a nedadouce ho sobě připsati odprodal ho Václavovi Rychlíkovi hnet v roku 1735 za hotových dvacet rýnských. Kteréžto peníze poněvadž prodavač Jakub Gajda přijal, pročež nyní se jemu za vlastní a dědičně zaplacený připisuje a odevzdává dne a leta ut supra u přítomnosti Jakuba Gajdy.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinnosti p[an] Eliáš Gröger a p[an] Joseph Wainer S.R.S.V.a N.

Přípis Pavla Adamca

Leta Páně 1766 dne 1ho Februarii za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních toho času předstúpil před počestnú radu Pavel Adamec ze svojú
f 792b
manželkú rozenú Kolesíčkú a oznámili, že tento grundt dle testamentu po neb[ožtíku] Jozefovi Kolesíkovi ona manželka Pavla Adamca zdědila v summě osmdesáti rýnských uctivě žádajíc, aby se jejímu manželovi Pavlo[vi] Adamcovi právně připsal. Pročež na žádost její tento grunt Pavlovi Adamcovi za jeho vlastní, volný a dědičný s tím na něm od starodávna majícím právem [se] připisuje a odevzdává.

Svědkové za opravu kruntu a placení povinností cís[ařsko] král[ovských], vrchnost[enských] i měst[ských] pan Jozef Svoboda a pan Jozef Stanislav. Stalo se u přítomnosti obúch stran d[ne] a roku ut supra.
NB. Na tomto gruntě vězí verunkových peněz 26 zlm po 2 zlm k splacení.
f 796a
Purgrecht N.80, No.2 z pustého místa

Letha Páně 1746 dne 13. Martii za purgmistra pana Eliáše Gröger a spoluradních toho času nemajíce neboštík Tomáš Zajíček tohož gruntu ut supra sobě připsaného a nechtíce jej po něm pozůstalá vdova Kateřina, protože jí byl zhořel, delej držeti, takový Frantzovi Kořenkovi za 21 zlr odprodala a sobě v něm světničku k přebývání s svými dítkami na osm let vymínila, kterou kupující však k obydlení dostavěti povinen býti má. Pročež ten grunt se jemu za vlastní připisuje a odevzdává pod plat a placení všech všech jak císařských, tak městských povinností. Jenž se stalo u přítomnosti obouch stran anno et die ut supra.
Rukojmí za zbývání povinnosti a opravu gruntu p[an] Eliáš Gröger a p[an] Jozef Fojt.

Přípis Martina Kořenka

Leta Páně 1747 dne 28. měsíce června za purgkmistrovství pana Ignáce Filipa a druhých pánův spoluradních koupil Martin Kořenek od France Kořenka před opsaný dům vedle Jozefa Kolesíka z jednej, druhej strany pak kraje ulice ležící za summu hotových peněz třiceti šest rejn[ských] se vším k němu od starodávna patřícím právem, i též on kupec přijímá vejš položenou vejminku svého prodavačovi
f 796b
na ten čas ostatních sedum let zdržeti. Pročež se jemu kupcovi tenž dům za vlastní a dědičný tuto připisuje a odevzdává.
Za rukovníky bedlivého poslušenství právu a dobrého opravování gruntu jsou p[an] Ignác Filip a p[an] Jozef Heissig.

Přípis Martina Sochora

Leta Páně 1762 dne 27. Feb[ruarii] za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních předstoupila Marina po neb[ožtíku] Martinovi Kořenkovi a přednášela, že ona ten po neb[ožtíku] Martinovi Kořenkovi pozůstalý dům vedle Jozefa Kolesíka ležící dálejíc držeti nemůže, a proto žádala, aby se takový dům nanejlíp prodal. A poněvač Martin Sochor za takový dům 50 zlr offeriroval, žádný taký se nenašel, který by za něho více dal, a tak Martin Stanislav a Jura Hlupík a všichni

ti, který od takovém domě vědomosti měli, vypověděli, že za více by nestál. Pročež se nadjmenovaný grunt ut supra Martinovi Sochorovi
f 797a
za summu padesáte rýnsk[ých] odprodal, na což ona vdova sobě vymiňuje svobodné bydlení až do smrti její v jednej svědnice, kterouž se kupec zavazuje, jednu komoru vystavět a chlév pro dvě krávy a nebo spatium na dvě svině a dvě huse zanechat. Pročež nadjmenovaný grunt Martinovi Sochorovi s tím na něm od starodávna majícím právem a placení povinnosti tak císař[sko] král[ovské], jak vrchnostenský.
Svědkové toho p[an] Jan Karásek a p[an] Franc Gatty. Stalo se u přítomnosti oboje stran dne a roku ut supra.
NB. Kdyby se přitrefilo, že by kupec dostatečnú příčinu měl protiv prodavačce a ju v tej výmince držeti nechtěl a takovú dostatečnú příčinu při ouřadě proukázal, tak se kupec Martin Sochor zavazuje prodavačce za tú výminku 20 zlr položit. Naproti tomu kdyby prodavačka dostatečnú příčinu proukázala, že by v tej výmince bydleti nemohla, tak takový 20 zlr prodavačce kupec vyplatiti povinen bude.
f 797b
Přípis domu Martina Profoty

Leta Páně 1763 dne 25. Feb[ruarii] za purgmistra p[ana] Jozefa Křižana a spoluradních téhož času majíce Martin Sochor dům ut supra právně sobě připsaný, takový ze svej dobrovolnej vůle Martinovi Profotovi za summu šedesát šest rýnsk[ých], id est 66 zlr, odprodal. Poněvadž ale v tom domě Marina, vd[ova] po Martinovi Kořenkovi, výminku má, následovně taková vejminka na tom domě zůstati a jak nahoře zapsáno jest trvati musí. Pročež se nadjmenovaný dům Martinovi Profotovi za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Svědkové za opravu gruntu a placení povinnosti císař[sko] král[ovské], vrchnost[enské] i městský p[an] Johann Weiner a pan Joseph Vychodil. Stalo se u přítomnosti oboje stran dne a roku ut supra.
Další přípise tohož gruntu se vynachází vzadu folio 961.
f 798a
K purgrechtu N.81 patřící

Přípis domu Jakuba Landiburga

Leta Páně 1763 dne 21. Feb[ruarii] za purgmistra p[ana] Jozefa Křižana a spoluradních koupil Jakub Landiburg dům po Janovi Kneslovi (který se na instanci a žádosti dědicův po Kneslovi licitando prodal) panquam plus offerens per jedno sto dvanáct rýnsk[ých] 30 kr. Pročež se jemu takový dům za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.

Svědkové za opravu gruntu a placení povinností císař[sko] král[ovských], vrch[nostenských] i měst[ských] p[an] Jozef Stanislav a p[an] Franc Gatty. Stalo se u přítomnosti oboje strany dne a roku ut supra.

Přípis Matouše Hloupíka

Leta Páně 1768 dne 20ho April[is] za purgmistra pana Kristofa Miháče a spoluradních přistoupil před počestný purgmistrovský ouřad Jakub Landeburg s Matoušem Hloupíkem, jenž přednesl, kterak svůj po Janovi Knejslovi mající koupenej dům nyní zase ze svej dobrovolnej vůle Matoušovi Hloupíkovi za summu hotových peněz jedno sto a devět rejnských odprodal,
f 798b
k tomu taky prodavač svobodně přiznal, že takové peníze sobě náležitě odpočíta[né] dostal. Pročež se jemu za jeho vlastní a volný připisuje a odevzdává.
Jenž se stalo u přítomnosti svědkův pana Petra Gruner a pana Ignáce Košvice, též jak prodavače, tak i kupce dne a roku ut supra S.R.S.V.a N.

Conscriptione N.28
Přípis Petra Vajčnera

Leta Páně 1773 dne 26. Januarii za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních jeho toho času majíce Matúš Hlupík grunt ut supra sobě dle řádu purgrechtního odevzdaný, takový Petrovi Vajčnerovi za summu šedesát dva rýnské u dobrej vůle svej jest odprodal, však s tou obzláštní výminkú, aby prodavač v chalúpce při tom gruntě přistavenej své volné bydlení a polovicu celého tohož ostatního gruntu, totiž dvora i huménka, užívati mohl. Proto taky sobě prodavač vždy svobodno zanechává túž svú polovicu (na kterú vždy hospodář gruntu předek míti má) podle libosti odprodat, zastavit a odporučit, slovem tak jako ze svým vlastním vládnút mocti, ku kterémužto cíli a konci společně každý polovičně jak královské, vrchnostenské i mněstské povinnosti a budúcí uložení spláceti a snášeti se zavazuje. Odkudž řečený grund s tú vzláštní výminkú prodavače se jemu Petrovi Vajčnerovi za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Svědkové strany placení královských, vrchnostenských i městských povinností p[an] Vencl Lánský a p[an] Pavel Paravičini S.R.S.V.a N.
Další přípise tohož gruntu vzadu fol. 967.

f 799a
Přípis Jozefa Zajíčka

Leta Páně 1761 dne 1. Martii za purkmistra p[ana] Johanesa Bartelsmana a spoluradních téhož času majíce Matěj Dokúpil grunt ut supra na obecním pustém místě vystavený, však nepřipsaný, takový z Jozefem Zajíčkem v Německej ulici ležícím gruntem prohandloval a na tento svůj grunt Jozefovi Zajíčkovi ve všem na 35 zlr přidal. Pročeš tento nadepsaný grunt se Jozefovi Zajíčkovi za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Rukojmí za opravu gruntu a placení povinností jak král[ovských], tak vrchnostenských i městských p[an] Petr Gruner a p[an] Jozef Stanislav. Stalo se u přítomnosti obojí stran dne a roku ut supra.
f 799b
Přípis domu Jana Píže

Leta Páně 1762 dne 28. Junii za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních toho času majíce Jozef Zajíček grunt ut supra právně sobě připsaný, ze svej dobrovolnej vůle handloval z Janem Pížú a jemu takový dům odstúpil, naproti tomu Jan Píža Jozefovi Zajíčkovi odstupuje svůj poloviční a přiznává jemu hotových peněz 30 zlr. Pročež se nadjmenovaný dům Janovi Pížovi za jeho vlastní, volný a dědičný připisuje a odevzdává.
Svědkové za opravu gruntu a placení povinnosti císař[sko] král[ovské], vrchnostenský i městský p[an] Jozef Vychodil a p[an] Ignác Košvic. Stalo se u přítomnosti oboje stran dne a roku ut supra.
Potej byl Jozef Zajíček folio 817, versa pagina.

Přípis domu Václavovi Žiškovi

Leta Páně 1764 dne 23. Martii za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních toho času předstúpil Josef Zajíček před počestnú radu a přednesl, že on Václavovi Žiškovi tu polovitzu domu sobě právně připsanú na Mizerově ležící vedle Tomáša Sklenovského za
f 800a
summu šedesát pět rýnských odprodal. Pročež se nadjmenovaný grunt Václavovi Žiškovi za jeho vlastní, volný a dědičný s tím na něm od starodávna majícím právem připisuje a odevzdává.
Svědkové toho za opravu gruntu a placení povinností jak císař[sko] král[ovských], vrchnostenských i městských p[an] Jozef Svoboda a pan Johan Karásek. Stalo se u přítomnosti obojích stran dne a roku ut supra.
Na druhej polovici Tomáš Sklenák.