4 Grunth druhý pana Šebestiana Rousa

f 31a

Ten grunth jest nadepsaný pan Rous po nebožt[íku] panu Vilémovi Rousovi otci jeho zaplacený dostal a žádnému se z něho ničímž povinno dopláceti nezůstává.

Tento ut s[upr]a grunt se vším k němu od starodávna příslušenstvím po smrti svrchu psaného pana Šebestiana Rousa z Lipna na paní Bohunku Rousovnu z Lipna, dceru jeho vlastní, nápadem dědičním jest připadl. Kterýž také se všemi těmi věcmi za volný a svobodný jest jí odevzdán. Act[um] letha 1607.

Letha 1609 dne 18. Februarii Jeho Mi[l]ost urozený pán pan Jan Fridrich z Žerotína a na Strážnici ráčil jest grunt svrchu psaný s rolemi, lukami, zahradami, štěpnicemi a jiným k němu od starodávna příslušenstvím od urozeného vladyky pana Jindřicha Domousickýho z Harasova a na domě v městě Veselí za summu 900 R koupiti. Kteroužto summu Jeho Mi[l]ost Pán svrchu psanému panu Jindřichovi Domousickýmu vyplniti míti ráčí takto: na den s[vatéh]o Jiří nejprve příštího letha přítomného 1609 závdanku 300 R a od toho času v roce pořad zběhlém, totiž na s[vatéh]o Jiří když se psáti bude letha 1610, ostatek, totiž 600 R. Odevzdán jest týž svrchu psaný grunt i s těmi všemi věcmi Jeho [Mil]osti Pánu za volný a svobodný. Stalo se u přítomnosti obou stran za předního konšela Jana Pernikáře letha a dne ut s[upr]a.
f 31b
Já Jan Fridrich z Žerotína a na Strážnici i s erby a budoucími potomky svými, pány strážnickými, známo činím tímto zápisem v knihách purgkrechtních předměstí strážnickýho učiněným obecně přede všemi, že sem dal a mocí zápisu tohoto dávám sám od sebe i ode všech erbův a potomkův svých, pánů strážnických, vysoce učenému panu Fridrichovi Pieriovi z Birnfeldu a jeho erbům i budoucím potomkům z lásky, kterouž k němu má[m] pro jeho věrné, upřimné a pilné po mnohá léta jak doma, tak i v cizích krajinách mně konané služby, kterýchž i posavad nepřestává konati, dvůr svrchu psaný se vším tím k němu příslušenstvím, tak jakž sem jej sám od pana Jindřicha Domousickýho koupil.
Kteréhožto dvoru i s tím vším příslušenstvím bude moci nadepsaný pan Fridrich Pierius jakožto vlastního dědictví svého beze vší mé, erbův i budoucích potomkův, pánů strážnických, překážky, jak se jemu líbiti a zdáti bude i s erby a budoucími potomky, držiteli téhož dvoru, užívati, buď jej prodati, profrejmarčiti, darovati aneb komu buď za zdravého života odkázati a poručiti. Kterýžto svrchu psaný dvůr se vším tím příslušenstvím, jak se nahoře píše, já často psaný Jan Fridrich z Žerotína jemu vejše psanému panu Fridrichovi Pieriovi sám od sebe i od erbův svých a budoucích pánův strážnických za volné a svobodné podli práva

purgkrechtního odevzdávám. Kdež na jistotu toho a pevnost rukou svou vlastní pod tímto zápisem dole sem se podepsal.
Jehož jest datt[um] za předního konšela Jana Pernikáře a spoluradních jeho a v přítomnosti urozených: pana Petra Vojsky z Bogdunčovic na Veselí a Količíně, pana Jindřicha Hynala z Kornic, nejvyžšího písaře knížetství opavského, pana Joachyma Skřišovského z Střečkovic, pana Jana Skřičkovskýho z Pozdětína a na domě v městě Strážnici a pana Jana Urbana Domanského z Domanína, ouředníka toho času na Strážnici.
Act[um] letha 1609 dne 18.Februarii.
Jan Fridrich z Žerotína
f 32a
Já Fridrich Pierius z Birnfeldu známo činím tímto zápisem obecně přede všemi, jakož mám sobě dvůr na předměstí strážnickým s rolemi a loukami i jiným k němu příslušenstvím od Jeho [Mil]osti urozeného pána pana Jana Fridricha z Žerotína a na Strážnici z lásky darovaný, v knihy purgkrechtní zapsaný, jakž zápis svrchu psaný to v sobě šíře obsahuje a zavírá, že jsem takový dvůr s tím se vším nahoře psaným příslušenstvím prodal sám od sebe i ode všech erbův svých urozenému panu Adamovi Ungerovi z Lednfeldu za summu 1150 R na minci dobré, v tomto Margkrabství moravském obecně berné za 1 R 30 gr a za 1 gr 7 den alb počítajíc. Na kteroužto summu pan Adam Unger panu Fridrichovi Pieriusovi peněz hotových 300 R položil, ostatek platiti má takto: o svatým Jiří příštím, když se psáti bude letha 1611 300 R a ostatních 550 R má jemu zápisem obyčejným pod ourok od s[vatéh]o Jiří letha 1611 ujistiti. Odevzdali sobě to za volné a svobodné.
Stalo se v přítomnosti urozených pánův, pana Hendricha Flance z Firradu a na dvoře na předměstí strážnickým, pana Jana Urbana Domanskýho z Domanína a na dvoře na předměstí strážnickým, za předního konšela Jana Pernikáře a spoluradních jeho, v středu před s[vatý]m Martinem letha 1610.
Letha 1611 za předního konšela Simeona Vítkového položil pan Adam Unger panu Fridrichovi Pieriusovi za dvůr podle zápisu svrchu psaného 300 R.

Letha 1612 za předního konšela Jana Pernikáře pan Adam Unger z Levenfeldu prodal dvůr svůj, kterýž byl od Fridricha Pieriusa koupil, z rolimi, loukami, zahradami, štěpnicemi a jiným k tomu dvoru od starodávna příslušenstvím urozenému panu Jiříkovi Prinsterovi z Kamerštejna, služebníku J.M. Páně, za summu 1200 za 1 R 30 gr a za 1 gr 7 den alb počítajíc. Na kteroužto summu pan Jiřík Prinster Adamovi Ungerovi závdanku položil 150 R, ostatek plati[ti] má takto: při s[vaté]m Václavě letha 1612 položiti má na místě Adama Ungera Fridrichovi Pieriusovi 600 R, o s[vaté]m Václavě letha 1613 200 R, při s[vaté]m Jiří letha 1614 100 R a při s[vaté]m Václavě téhož letha 150 R. Odevzdán za volný a svobodný.

Stalo se u přítomnosti ouřadu předměstského ve čtvrtek po památce s[vatéh]o Jiří letha ut s[upr]a.
Letha 1612 za předního konšela Jana Pernikáře položil pan Jiřík Prinster za dvůr svůj podli zápisu svrchu psaného 600 R.
Ty přijal Fridrich Pierus a tak tu na tom dvoře nic více nemá.
f 32b
Leta Páně 1615 v středu po památce svatých Filipa a Jakuba za předního konšela Jana Tomášového, fojta Martina Kašuby a spolu pomocných radních jeho p[an] Adam Unger předstoupil před ouřad s panem Bartolomějem Šlechtou, purgkmistrem města Strážnice, kterýž na místě pana Jiříka Prinstera z Komrštejna v nemoci jeho dožádán a vyslán byl, přednesli společně, že jest pan Jiřík se panem Adamem Ungerem o všecku summu, což mu za ten dům povinen byl, se porovnal a jemu zaplatil, k čemuž se jest pan Adama přiznal, že jest mimo to, což v registřích vypsáno, od p[ana] Jiříka summu 450 R přijal. A tak p[an] Adam pana Jiříka Prinstera kvituje a na tom domě on ani potomkové jeho žádného práva sobě nepozůstavují. Pan pak Jiřík Prinster má ten dům zaplacený se vším příslušenstvím. Stalo se ut s[upra].

Letha Páně 1628 za purgkmistra Šimona Tesařového urozený a statečný rytíř pan Jan Stařínský z Libštejna majíce tento grunt se všemi případnostmi, jakž od starodávna v mezech svých obsažený jest a se všelijakým k němu příslušenstvím, též se všeckou rolí, loukami a štěpnicemi, jakž jest toho všeho po urozeném panu Jiříkovi Prinsterovi z Kamrštejna švagkru svém nápadem v držení a užívání byl vešel, zouplna a docela zaplacený, takový grunt a dvůr s těmi všemi případnostmi svrchu dotčenými prodal jest trhem urozenému pánu panu Janovi Vilímovi z Říčan a urozené paní paní Elišce z Říčan, rozené Doudlebské z Doudleb, manželům a pravým společníkům (jakž to se všetzkno zřetedlně a obšírně z smlouv mezi týmiž dotčenými stranami při trhu letha 1622 ve čtvrtek po Povýšení s[vatéh]o Kříže učiněných, sepsaných a při učinění tohoto zápisu před dotčeného purgkmistra přednešených spatřilo) za summu hotových 660 R. Z kteréžto summy vydáno jest rozdílně na zaplacení dluhův po témž panu Janovi Stařínském zůstalých, f 33a
jakož se tíž věřitelé k tomu sami před dotčeným purgkmistrem dobrovolně přiznali, jmenovitě:
Urozenému p[ánu] p[anu] Kryštofovi Z Lichtenštejna dluhu od téhož p[ana] Stařínského povinného 200 R.
Urozené paní Bohunce Maxové, rozené Pšovlické z Mukoděl, týmž spůsobem 221 R.
Urozené paní Kazi Skřičkovské, rozené Kaltenhofce z Malejova 40 R.
Martinovi Duchoňkovi za živobytí jeho 6 R.
Židům dvěma totiž 40 R.
A témuž panu Janovi Stařínskému 4 R.

Co se pak ostatních 149 R dotejče, takové peníze týž nadjmenovaný pan Jan Vilím mladší z Říčan zase k sobě přijal a v tom se prohlásil, že jich nemůže a nechce dokonce žádnému vydati, dokud týž pan Jan Stařínský tohoto zápisu (jakž se jest v dotčených smlouvách, že jemu týž dvůr a jiné všeckno kdež co přináleží podle spůsobu a obyčeje, kterýž se při tomto městě Strážnici zachovává, chce dáti pořadně odevzdati a náležitě opatřiti zapsat) nepotvrdí a k vejš rozepsaným na místě jeho zaplaceným dluhům (tak aby týž pan Jan z Říčan spolu se paní manželkou svou na svém nehynuli a v budoucích časích buď oni sami, neb potomci jejich o takové peníze znovu upomínaní nebyli) nepřizná. Když pak to vše vedle pořádku práva purgkrechtního (tak jakž svrchu dotčeno) opatřené jmíti bude, tehdy že chce vedle své povinnosti a téhož práva purgkrechtního takovou ostatní summu položiti a témuž panu Janovi Stařínskému (neb komuž by takové peníze náležely) od sebe odvésti.
Rukojmě (neuvedeno).
Letha 1630 za purgmistra Jiříka Prašťka urozený p[an] Jan Vilím mladší z Říčan položil za gr[unt] peněz ročních 29 R.
Z těch peněz přijal p[an] Martin Jankho na dluh jemu od p[ana] Stařínského povinný peněz 9 R a p[an] Jiřík Praštěk též podobně ma dluh jemu od téhož p[ana] Stařínského povinný 20 R.
f 33b
Letha Páně 1629 v pondělí den památky svaté Alžběty urozený pán pan Jan Vilím mladší z Říčan a na dvoře na Předměstí strážnickém i s urozenou paní Eliškou z Říčan, rozenou Doudlebskou z Doudleb, paní manželkou svou, prodali sou od zahrady své, kterouž před dvorem svým na ulici mají, kus pro průjezd slovoutnému panu Martinovi Jankho, na ten čas ouředníku na Strážnici, za summu 16 R hotových počtu moravského. Stalo se u přítomnosti slovoutných pana Šimona Tesařového purgmistra, p[ana] Jiříka Prašťka horného a pana Daniele Prašťka rychtáře města Strážnice.
Letha 1629 za purgmistra Šimona Tesařového urozený pán pan Jan Vilím mladší z Říčan položil za grunth ut s[upr]a 9 R.
Ty přijal pan Martin Jankho za dluh neb[ožtíka] pana Jana Stařínského.

Letha Páně 1658 dne 5. Januarii za purgkmistra Jiříka Ratibořského a spoluradních jeho jakož jest urozená paní Eliška z Říčan, rozená Doudlebská z Doudleb, ležíc na smrtedlné posteli nadepsaný grunth se všemi případnostmi, jakž od starodávna v mezech svých obsažený jest, a se všelijakým k němu příslušenstvím, s rolmi, loukami a štěpnicemi Katheřině Tistové rozené z Libštejna, tetě své, poručenstvím odkázala. Kterážto nemajíc téhož grunthu se vším tímž nahoře psaným příslušenstvím sobě do rejster vypsaného zemřela, po smrti její Zuzanna Tistovna, sestra její vlastní, tenž grunth ut supra s nadepsanými rolmi, loukami a štěpnicemi plným právem

zdědila a pojmouc sobě Maximiliana
f 35a
Vojáčka za manžela, to vše jemu zadala a jeho pravým dědicem a nápadníkem učinila toho všeho. Odevzdané jemu ty všechny nadřečené a vejš psané věci za volné [a] svobodné.
Rukojmě za opravu grunthu, povinnosti všelijaké J.H.M. i obecní Jiřík Pokorný a Jan Sušický S.R.S.a N.R.

Letha Páně 1683 dne 4. Martii za purgkmistra p[ana] Martina Frantzka a spoluradních jeho po odchodu Maximiliana Vojáčka nadepsaný grunt na skázu a velikou spoustku jest přišel, takže toliko grunfešty samé zůstaly, na poručení tehdejší vrchnosti v roku 1677 vysoce urozené paní paní Anny Kateřiny hraběnky Magnisové, rozené ze Žďáru, na ten požár mocně jest dán, aby jej zase vystavěl beze všech k němu předešlých příslušenstvích holé toliko místo Martinovi Kořínkovi za su[mu] 150 zlr bez závdanku, placením nápadníkům po 4 zlr. Odevzdán za volný [a] svobodný.
Rukojmě za opravu gruntu, všelijaké povinnosti Michal Jamný, Prokop Žďárský S.R.S.V.a N.

Letha Páně 1716 dne 27. Novembris za purgmistra p[ana] Matyse Anderl a spoluradních toho času dostanouce grunt ut sup[ra] Magdalena Kořenková po svém neb[ožtíku] manželi svém Martinovi Kořenkovi a nemohouce pro nemožnost svou jej délej držeti, takový z svej dobrovolnej vůle pustila a prodala synovi svému Pavlovi Kořenkovi za ty rešta, které ona až do datum zápisu tohoto, jakékoliv oni jsou panské, císař[ské] neb obecní, aby totižto on takové rešta zaplatil, však toliko, které z domu zrůstly a ne z roli, kterú ona užívala. Přitom aby ona
f 35b
Magdalena Kořenková jakožto matka v domě tom s jednú nejmladší cerú Annú až do svej smrti obydlí své volné a svobodné bez všelikých výstrků a oplatků měla, též aby jí pro jednu krávu v domě tom pohodlné místo spříváno bylo, tolikéž aby všechny hospodářské nábytky, náčení a jiná rozličná mobilia při její vlastní a volnej dispositzi jakožto její vlastní pozůstávalo. Na kterýchžto všech vejminkách jmenovaný Pavel Kořenek přestal a všemu dobrovolně zvolil, toliko to sobě expresse vymínil a v moci svej zanechal, aby do vůle toliko svej vlastní nejstarší sestru svú Marynu, jakož i provdalú druhú sestru Zuzannu v pří[by]tku tom obydlí strpíval a když by se jemu nelíbilo, jim odsud vykázati mohl, jak neméněj i tu nejmladší sestru Annu, když by již po smrti matky bylo, čemuž předjmenovaná matka místo dala a moc ta jakožto hospodáři gruntu se zanechala. A poněvadž obě týž strany tak před právem se dobrovolně rukúdáním porovnali, týž grunt dle obyčeje purgkrechtního se připisuje a odevzdává Pavlovi Kořenkovi za volný a svobodný v summě tej, jak předtím 150 zlm, z kterejžto

summy aby jej lépajíc opravovati mohl, za zaplacené se vypisuje třetí díl, totiž 50 zlm, ostatní pak summu 100 zlm bude povinen platiti nápadníkům, kteří se najdú, ročně po
4 zlm. Resta které platiti má (které
f 36a
však toliko za vystavení se počíti mají) jsou: contrib[uce] za rok 1713 a 1714 8 zlr, contrib[uce] za rok 1715 a 1716 jak velká šacovaná z komína bude, ittem jiné podrobné rešta, jak mnoho se jich až podnes datum vynajde. Odevzdán jemu za volný a svobodný.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinností p[an] Philip Černý a p[an] Pavel Hořák S.R.S.V.a N. Stalo se dne a letha ut supra.

Letha Páně 1722 dne 26. Martii za purgmistra p[ana] Antonína Duraye a spoluradních jeho nemohouce vdova pozůstalá po neb[ožtíku] Pavlovi Kořenkovi, držiteli gruntu ut supra, Apolonia pro nemožnost svou gruntu toho délejíc držeti, takový s povolením práva prodala Tomášovi Machálkovi za hotových
40 zlr v summě verunkovej jak prve, po sražení již vyplacenej summy, která taky kupcovi k lepšímu připadá, ještě 100 zlm placením ročně při posudcích po 4 zlm. Pročež se mu Tomášovi Machálkovi týž grunt připisuje za vlastní bez všelikých reštů, poněvadž až do roku 1721 inclusive všechny resta ona vdova Kořenkova poplatila a na contrib[uci] za rok 1722 kupec za sebú 1 zlr zadržel, odkudž opáčený kupec Tomáš Machálek již povinnosti
f 36b
za rok 1722 přicházející všechny celoročně platiti povinen bude. A poněvadž Magdalena Kořenková v tom domě do smrti svej obydlí jmíti měla, pročež o to se ze svou nevěstú Apolonií porovnali a za bonificirování toho 3 zlr 28 ½ kr přijala, čímž tak ze svou vejminkú docela vyplacena jest. Odevzdán jest týž grunt Tomášovi Machálkovi za volný.
Rukojmě za opravu gruntu a placení povinností p[an] Šimon Svoboda a p[an] Andris Weiner S.R.S.V.a N. Stalo se u přítomnosti všech v zápisi dotčených stran d[ne] a letha ut supra.

A[nno] D[omini] 1743 dne 7. Oktobris za ouřadu purgkmistrovského ten čas opatr[ného] pana Jozefa Duraye Tomáš Machálek před právem purgkmistrovským a toho času spoluradních jest přednesl, že svůj grunt po svým otci na něj připadlej i na své spoludědice Václavovi Černýmu za jedno sto devadesáte devět zlr a 57 kr jest odprodal. Přijmouce takovou summu těch 199 zlr 57 kr od kupujícího in optima forma juris quituje. Pročež Václavovi Černému takový
f 37a
grunt za vlastní a dědičný se připisuje a odevzdává, však na tom domě vejrunkové peníze kupec na sebe bere 100 zlm.

Za opravu toho domu a jinších královských, vrchnostenských i obecních dáněk rukojmeství dožádal sobě pana Jozefa Haysika a p[ana] Pavla Surýho radních.

Přípis Casimira Sedláka

Leta Páně 1778 dne 13ho října za purgmistra pana Jozefa Dvořáka a spoluradních jeho toho času majíce Václav Černý grunt ut supra od Tomáše Machálka ukoupený a pořadně za vlastní odevzdaný, takový on Václav Černý jsouce již v letech zešlý nemohouce jej potřebně opravovati a všeliké onera vybejvati, z čistej vůle svej odprodal zase Casimirovi Sedlákovi, ten čas bednáři panskému, za summu tři sta sedumdesáte osum rýnských. A k tomu vymínil si k svému příbytku jednu světničku, pak v maštali plac pro jednu krávu až do smrti svej k svobodnému užívání bez všelikého ouplatku a nákladu. Tejkajíce se dálejc placení kupní summy, takové kupec následujícím spůsobem konati se zavazuje, totiž: po zápisi tomto ná položiti ihned 208 zlr a po vyjití jednoho čtvrt roku 70 zlr, pak do roku a dne ostatních 100 zlr bez všeho interessu. Ostatně přejímá na sebe kupec taky tych verunkových peněz na tom gruntě pozůstávajících jedno sto rýnských, id est 100 zl moravských, k splacení po 4 zl mor[avských] ročně. Odevzdán jemu za vlastní, volný a dědičný.
Rukojmě za opravu gruntu,
f 37b
pak placení královských, vrchnostenských i městských povinností pan Jozef Stanislav a pan Johann Ježík S.R.S.V.a N. u přítomnosti Pavla Svobody a syna prodavače Martina Černého.

(Poznámka tužkou)
No 389 na předměstí syn Jan Sedlák
Blumenschein v Kovář[ské] ul.