71 Grunt Blažka Kočiša

f 833a

Letha Páně 1588 podle zápisu knih starejch purkrechtních černejch v listu 186 nadepsaný Blažek má grunth svůj s puol lánem roli od Jana Krsova, s kterejž byl Vávra Pekař ušel, za summu 110 R koupenej.
Na kterejž jest závdanku a peněz purkrechtních do letha [15]94 vyplnil 64 R a tak ještě od letha [15]95 při Vánocích rok po roku po 6 R dopláceti má 46 R.
Ta summa náleží osobám těmto:
Item Tobiášovi Krsovému i s tím, což jest jemu Mikuláš Tuláků švagr jeho po Dorotě sestře jeho pustil, 30 R 16 gr
5 den.
Item Janovi Krsovému bratru jejich též náleží 15 R 13 gr
2 den.
Ta spravedlnost těm všem tře[m] nápadníkuom od letha [15]95 při Vánocích rok po roku každému po 2 R jíti má.
Rukojmě za placení a opravu grunthu, též povinností panských k témuž grunthu náležitých Martin Václavových, Jan Emrichů S.R.S.A.N.R.

Letha 1595 položil Blažek Kočiš peněz purgkrechtních za grunth svůj Tobiášovi Krsovi 6 R.
Letha [15]96 položil Blažek Kočiš peněz purgkrechtních Tobiášovi Krsovi 6 R.
f 833b
Letha [15]97 položil Blažek Kočiš za grunth peněz purgkrechtní[ch] 6 R.
Ty přijal Tobiáš Krs.
Leta 1598 položil Blažek Kočiš za grunt svůj peněz purgkrechtních Tobiášovi Krsovi 6 R. Acth[um] za purgmistra Matyáše Prahenuse.
Leta [15]99 za purgkmistra Tomáše Grausa položil Blažek Kočiš za grunt svůj Dobiášovi Krsovýmu 6 R.
Ještě na rok dovzíti má 16 gr 5 den.
Letha 1600 za purgkmistra Martina Rožmberského položil Blažek Kočiš za g[runt] 6 R.
Z toho dáno Tobiášovi Krsovému 16 gr 5 den.
A Janovi Krsovému předních peněz 5 R 13 gr 2 den.
Letha 1601 za purgmistra Pavla Hulínského položil Blažek Kočiš za grunt 6 R.
Ty přijal Jan Krs.
Letha 1602 za purg[mistra] Pavla Hulínského položil Blažek Kočiš za grunt Janovi Krsovi 2 R.
Zůstává ještě doložiti 2 R.
Letha 1603 za purg[mistra] Martina Rožmberskýho položil Blažek Kočiš za g[runt] Janovi Krsovi ostatní 2 R.
A tak grunt svůj zouplna a docela zaplacený.

Letha 1604 za purgmistra Martina Rožumberskýho podle rozdílu statku pozůstalého po neb[ožtíku] Blažkovi Kočišovi Jan syn jeho koupil podsedek požár ut s[upr]a s půl lánem roli robotní, se 2 koňmi, 2 hříbaty, roubanicí od Michale a z loukou pod rybníkem lhotským za summu 128 R. Z toho sobě srazil dílu svého 59 R 15 gr, zuostává dopláceti 68 R 15 gr, placením při každých Vánocích po 8 R. Odevzdáno jemu to za volný a svobodný.
Rukojmě Thomáš Pěkník, Mikuláš Jurků, Thomáš Hlučínský, Matěj Dujhubů S.R.S.A N.
f 834a
Letha 1609 za purgmistra Bartholoměje Šlechty purgmistr a páni prodali podsedek bez roli zhořelý, pozuostalý po n[ebožtíku] Blažkovi Kočišovi, Václavovi Bílkovi za summu
40 R. Závdanku položil 3 R, ty jsou vydány na zaplacení dluhů, ostatek platiti má od téhož letha ut s[upr]a po 4 R. Odevzdán za volné a svobodné.
Rukojmě Jakub Šuman, Filip Urbánků S.R.S.A N.
Letha 1610 za purg[mistra] Bartholoměje Šlechty položil Václav Bílků za podsedek Jírovi Kováři 2 R.
Leta 1611 za purgmistra Matyáše Pragenusa položil Václav Bílků za podsedek Jírovi Kovářovi 4 R.
Letha 1612 za purgmistra Bartoloměje Šlechty položil Václav Bílků za podsedek Jírovi Kovářovi 4 R.
Letha 1613 za purgmistra Bartholoměje Šlechty položil Václav Bílků za gr[unt] Jírovi Kovářovi 4 R.
Letha 1614 za purgk[mistra] ut s[upr]a Václav Bílků položil Jírovi Kovářovi za grunt 4 R.

Leta 1616 za purgkmistra Martina Rožumberského Václav Bílek umřev Martin Barvánek pojal manželku po něm zůstalou a položil za grunt peněz ročních 6 R.
Ty sou vydány Jiříkovi Zaměstknalovi kováři.
Letha 1617 za purgkmistra Martina Rožumberského Martin Barvánek položil za grunt Jírovi Zaměstknalovi kováři, kteréž jest vyzdvihl 4 R.
Letha Páně 1618 za purgkmistra Bartoloměje Šlechty Martin Barvínek položil za grunt Jírovi Zaměstknalovi 1 R.

Letha 1630 za purgmistra Jiříka Prašťka po smrti Martina Barvínka prodán jest ten grunth Ondrovi Bílkovému bez závdanku za summu 40 R, platiti jej má ročně po 4 R. Z toho sobě sráží dílu svého po matce své, manželce Martina Barvínka otčíma jeho 17 R 15 gr. Odevzdán jemu za volný a svobodný.
R[ukojmě] Martin Kyjovský a Jan Peška S.R.S.a N.
Letha 1631 za purg[mistra] Jana Šlechty Ondra Bílků položil za gr[unt] peněz ročních 4 R.
Ty jsou vydány Mandaleně Zaměstknalce.
Letha 1632 za purg[mistra] Martina Jankhy Ondra Bílků položil za gr[unt] Mandě Zaměstknalce peněz ročních 2 R.

f 834b
Letha 1633 za purgmistra Šimona Tesařového Ondra Bílků položil za gr[unt], kteréž Pavel Pfayfer na místě Mandy manželky své přijal 2 R.
NB. Podle bedlivého vyhledání našlo se, že Mandalena Zaměstnalka i Pavel Pfeyfer manžel její na tom gruntě přebrali 1 R. Tehdy urovnali se Pavel Pfeyfer z Ondřejem Bílků, za kterýžto 1 R má jemu dáti 1 bečku novou desítkovou. A tak Manda Zaměstnalka na tom gruntě nic víceji nemá.

Letha 1657 za purgkmistra Jiříka Kopřivnického a spoluradních jeho po smrti Ondry Bílkového Matěj Gejda pojmouc sobě Johannu, vdovu po něm pozůstalou, za manželku, prodal grunth ut supra bez závdanku Jiříkovi Sasínovi za summu 50 R, platiti jej má ročně po 2 R. Odevzdán za volný a svobodný.
Rukojmě za opravu, placení i povinnosti všelijaké J.M. Páně i obecní Jura Bahno a Matěj Gejda SRSaNR.

Letha 1661 za purgkmistra Jiříka Kopřivnického a spoluradních jeho Matěj Matějků pojmouc sobě Katheřinu, pozůstalou dceru po neb[ožtíku] Ondrovi Bílkovi, za manželku, prodal grunth ut supra Adamovi Plilichovi za summu 50 R. Závdanku jemu dal 1 ½ zlm, ostatní summu platiti má každoročně po 2 R. O[devzdán] za v[olný] a s[vobodný].
Rukojmě za opravu grunthu, placení i povinnosti všelijaké panské i obecní Jan Plilich a Jiřík Podivínský SRSaNR.
f 835a
L[eta] 1674 [dne] 20. Julii za purgkmistra Lorence Zajíčka a spoluradních jeho Ondra Jurášek zanechajíc gruntu, na kterým mnohá letha zůstával a sobě odevzdaného neměl, aby pak týž grunt do konce k spuštění nepřišel J[eho] O[patrnosti] páni pan purgkmistr a páni prodali sou týž grunt Janovi Drytomskýmu za summu 50 zlm bez závdanku, placením každoročně při držaných posudcích nápadníkům po 2 zlm. Odevzdán za volný a svobodný.
Rukojmě za opravu gruntu, všelijaké povinnosti panské i obecní Pavel Wolf, Jan Ratibořský SRSaN.

Letha Páně 1688 dne 22. Januarii za purgkmistra p[ana] Václava Žarůška a spoluradních jeho tak jakož Matěje Matějkového manželka Kateřina, jak zpředu Ondry Bílkového dcera, grunth ten ut s[upra] zcela a zouplna zaplacený měla, pozůstavíc vlastního syna Václava Matějkového, takový grunt jemu z mateřské lásky zadává a za zaplacený a v ničem nezávadný v těch 50 zl mor[avských] odevzdává, že druhý bratr Jan nic více na něm praetendirovati nemá.
Rukojmě za vystavení gruntu S.R.S.N. Václav Mlýnek a Matěj Bártků dne a leta ut s[upra]. Solutum.

f 835b
Přípis domu Martina Baňařa

Leta Páně 1762 dne 10. Maii za purgmistra pana Jozefa Křižana a spoluradních toho času předstúpil Martin Baňař a přednesl, že poněvadž se on na snešení celej purgmistrovskej ouřadu u pana rychtáře Mayera z dědicama Matějovskýma, a sice z Annú Brožovičů a Jozefem Matějkem, přátelsky porovnal, následovně oni dědici Matějovskej po takovým přátelským porovnání jemu Martinovi Baňařovi v roku 1744 dne
16. Decemb[ris] písebně od sebe dali, že oni po něm straniva tej pozůstalosti nic k pohledávání nemají, i taky z domu každý svůj podíl dostal, každý po 6 zlr. Jakož taky přilošený přátelský porovnání proukazuje Martin Baňař, ale až posavad takový dům právně připsaný neměl. Pročež se nadjmenovaný dům Martinovi Baňařovi za jeho vlastní,
f 836a
volný a dědičný připisuje a odevzdává s těm na něm podlužnýma verunkovýma penězi 50 zlm ročně při posudcích po 2 zlm.
Svědkové za opravu gruntu a placení povinností cís[ařsko] král[ovských], vrchnostenských i městských p[an] Joseph Vychodil a p[an] Ignác Košvitz. Stalo se dne a roku ut supra.

Přípis Jozefa Stanislava

Leta Páně 1779 dne 20ho měsíce ledna za purgmistra pana Jozefa Dvořáka a spoluradních jeho toho času jakož po smrti neb[ožtíka] Martina Baňaře držitele gruntu dům tento ut supra dle právního inventáře de dato 22. Septem[bris] [1]762 na po něm pozůstalú vdovu Kateřinu rozenú Polešáčku dědičným právem připadl. Z kteréhožto ona dceře svej Maryně rozenej Šejdovej z ohledu, že otec její neb[ožtík] Jacub Šejda za času trvajícího manželství na tenž dům nemalý náklad vedl a jej zlepšil, dle přátelského porovnání na radním domě d[e] d[ato] 18. Janu[arii] [1]770 konané ho jednu polovici postúpiti se uvolila. Dálejc pak nyní když ji Marynu dceru svou za vejš jmenovaného Jozefa Stanislava provdala, ještě i tou druhú polovici z lásky a náklonosti mateřskej jí dceře svej per actum inter vivos jest darovala a ne-
f 836b
dajíce jej sobě připsati jí zcela zanechala. Ona pak jménem věna manželi svému Jozefovi Stanislav[ovi] tím spůsobem odevzdat nechala, aby on jako ze svým vládnúti a dle libosti porúčeti mohl. Jedině to od strany vdovy Kateřiny, posledně ovdovělej Šejdovej, nyní ale znovu provdatej za Jozefa Vinkléřa, se vyjímá a obmezuje, že nastávající držitel gruntu Jozef Stanislav ji Kateřinu jakožto matku manželky svej společně s manželem Jozefem Vinkléřem až do smrti jednoho i druhého v domě tom svobodné přebývání a co k tomu přináleží popříti a jim všechnu uctivosti proukázati povinen býti má.

S tím tehdy grunt ten spolu i s těma na něm vězícíma 50 zl mor[avských] po 2 zl mor[avských] ročně k splacení se jemu předjmenovanému Jozefovi Stanislav[ovi] ze vším od starodávna k tomuž gruntu přináležejícím právem za vlastní, volný a dědičný tímto purgrechtně připisuje a odevzdává.
Rukojmě za opravu gruntu, pak placení všelikých vrchnostenských, městských, tak jako král[ovských] povinností pan Ignác Košvic a pan Jozef Stanislav S.R.S.V.a N.
f 837a
Dle vrchnostenského povolení de 25ho Julii 1788
Přípis Kateřiny Vinkléřky

Dnes důle psaného dne a roku stal se jest dobrovolný a nezastupitedlný kup a prodaj mezi Kateřinou odvdovělou Vingléřkou stranou jednou, pak právem představeným poručníky pozůstalého sirotka po neb[ožtíku] Jozefovi Stanislavovi stranou druhou a jest následující:
Za první prodávají poručníci masse Stanislavovskej s povolením slavného práva panství strážnického Kateřině ovdovělej Vinkléřce jeden v Žabí ulici pod Nrem 109 vedle Cyrila Stanislava a pana Martina Tománka stojící dům za hotovou kupní summu tři sta rejnských, id est 300 zlr.
Za druhé povinna bude zmíněná Kateřina Vinkléřka téhož sirotka Cyrila až do zrostu jeho při sobě míti, jej potřebně šatiti a živiti, jakož taky na touž kupní summu p[e]r 300 zlr poručníkům téhož sirotka revers k rukám odevzdati. Dálejc a
za třetí poněvadž jí vdově Vinkléřce týž dům v tej ceně
300 zlr zaprodaný jest, tehdy ona vnukovi svému Cyril Stanislavovi dvoje honce roli za Skalickou bránou vedle Šebestiana Mičky a Smaženkovskej ležící mimo budoucího dědictví zadává a dobrovolně daruje, které on sobě připsati dáti právo má. S tím tehdy a
za čtvrté níže podepsaní poručníci povolujou a žádají, aby týž dům jí Kateřině Vinkléřce
f 837b
za její vlastní, volný a dědičný právně připsaný a odevzdaný bejti mohl.
Vše věrně a bezelstně.
Že tomu všemu tak a ne jináče jest, nejenom obě stránky vlastníma rukama se podepsali, ale taky dvouch svědků, však jim beze škody, k společnému podpisu schválně sou dožádali.
Jenž se stalo v Strážnici dne 20. Junii roku 1788.

Martin Kuča, dožádaný svědek Martin Tománek
Johann Schmidt, dožádaný svědek Cyril Stanislav,
poručníci a prodavači

Kateřina Vinkléřka,
kupující

Dle vrchnostenského povolení d[e] d[ato] 19ho Julii 1788
Přípis Mikuláše Jamného

Dnes důle psaného dne a roku stal se dobrovolný a nezaměnitedlný kup a prodej mezi Kateřinou ovdovělou Vinkléřkou stranou jednou, pak jejím zetěm Mikulášem Jamným stranou druhou v příčině skrz prvního poslednímu postoupeného domu a zní následovně:
Za první prodává Kateřina Vinkléřka zaťovi svému Mikulášovi Jamnému její vlastní v Žabí ulici vedle Cyrila Stanislava a Martina Tománka po Nrem 109 stojící dům za summu tři sta rejnských, id est 300 zlr, na kteroužto summu kupní on Mikuláš Jamný sirotku
f 838a
Cyril Stanislavovi revers slušný vyhotoviti a poručníkům jeho v ruky odevzdati zavázaný jest. Dálejc a
za druhé vymiňuje sobě Kateřina Vinkléřka v temž domě na dvoře ve setnici od všech platů a opravování osvobozené bydlení, jakož taky dobytek jaký by jí libo chovati bylo, držeti sobě mocti bude, přitom půl humna, a sice tu stranu, kde setnička postavená jest, až do smrti užívati má. Kdyby ale spolu i s tím sirotkem do její smrti v tom domě zbýti nemohla aneb ve všem hospodářství od budoucího gruntu držitele nějaké nesnáze by trpěti musela, takže by přinucena byla s téhož domu jinam se odebrati, tehdy on Mikuláš Jamný jí jedno sto rejnských k rukám odčítati zavázaný bude. S tím tehdy a
za třetí když kupec Mikuláš Jamný to vše učiniti přislíbil, jakož taky ty na témž domě visící a obci městskej náležející verunkové peníze p[e]r 50 zl mor[avských] po 2 zl mor[avských] ročně k splacení na sebe přijal, táž Kateřina Vinkléřka povoluje a žádá, aby jemu kupcovi Mikulášovi Jamnému ten dům za jeho vlastní, volný a dědičný připsaný bejti mohl.
Vše věrně a bezelstně.
Že tomu všemu tak a ne jináče jest, neuměje obě stránky psáti křížky při jménech jejich učinily a dvouch svědků, však jim beze škody, k společnému podpisu schválně sou dožádaly.
Jenž se stalo v městě Strážnici dne 3. Julii 1788.

Jozef Jermař, dožádaný svědek + Kateřina Vinkléřka,
prodavačka
Peregrin Kandler, dožádaný svědek
+ Mikuláš Jamný,
kupec
Karel Svoboda,
gruntovního ouřadu zastavatel

Hypothec. Ob diesem Hause haftet 40 Fr Stadt Strassnitzer
f 638b
Commungeldern, welche hier primo loco versicheret worden.
De sessione 12e Maji [1]797. Prat.
Laut im Buche Quitantiarum de a[nn]o [1]795 folio 27 p.v. sind diese 40 Fr baar bezahlt, solglich hierort geloschet werden.
De sessione 30te Januariii 1081. Prat.